Výlet s kočárkem na Dívčí hrady -Pálava 2018

10.10.2018

Po našem prvním "zahraničním" dobrodružství jsme zamířily do jednoho z nejkrásnějších míst v ČR, do CHKO Pálava, na zříceninu hradu Dívčí hrady. Kočár nemohl chybět.

Na naši trasu jsme se inspirovaly na webu https://vylety-zabava.cz/, kde jsme si našly tip na výlet s kočárkem k Dívčím hradům. Naši cestu jsme však několikrát nechtěně upravily. Ráno jsme si totiž přečetly článek a pak spoléhaly na to, že si trasu osvěžíme na našich chytrých telefonech, leč signál v lese docela haproval.

V popisu trasy stálo: "Výlet zahájíme na severním okraji obce Klentnice, kde se nachází placené parkoviště. Abychom nemusely jít úvodní úsek po silnici, lze popojet autem blíže k Pavlovu. U silnice v blízkosti odbočky do lesa na červenou turistickou značku, se nalézá "plácek", který můžeme využít k parkování. Nejedná se sice o oficiální parkoviště, ale auta tu běžně stojí." 

Chtěly jsme využít neplaceného plácku doporučeného v článku. Aza zaparkovala a až jsme vše vybalily na cestu, zjistily jsme, že červená značka se zde nenachází a podle mapy nám došlo, že jsme o jednu serpentinu níže. Bylo možno se vydat kolmo k vrstevnicím do kopce po naučné stezce a Aza rozhodla, že to zvládneme, vždyť už jsme zaparkovaly a vše vybalily.

Asi po kilometru jsme se vyšplhaly na turistickou značku a došly na rozcestí Soutěska - pramen. Odtud pak do mírného kopce po zelené, kde se nám po pravé straně otevřel nádherný pohled na monumentální vápencové skály. Společně s modrou oblohou to byl balzám na duši a vítr ve vlasech tomu dodával ten správný pocit svobody. Na rozcestí Soutěska nás vyfotila ochotná slečna. Aza ji nabídla, že ji také vyfotí, s úsměvem však odmítla. Po chvilce však přiběhla zpátky i se svým přítelem a tentokrát již ráda zapózovala.

Z tohoto jedinečného místa jsme pokračovaly po modré značce  zpevněnou lesní cestou s téměř rovinatým profilem. I s kočárem naprosto pohodlně. Finálový strmý výstup k hradu o délce asi 150 metrů jsme absolvovaly každá zvlášť na střídačku.

Aza o čekání na Niku pod hradem: Stála jsem tam s kočárkem, kolem chodili turisti a vítr mi čechral vlasy. Koukala jsem dolů do krajiny. V tom kolem procházel pán a ukazoval na kočárek a dělal ke mně obdivné posunky. To mi zvedlo náladu a cítila jsem se pyšně, i když on asi netušil, že jsme si vybraly snadnou kočárkovou trasu. No jestli si myslel, že jsme šly po kamenech a kozích stezkách, na které jsme se omylem dostaly cestou zpátky, tak už teď zpětně ty jeho pochvalné zvuky zcela chápu.  

Průvodce říkal: "Až se vydáme cestou zpět, těsně před rozcestím pod hradem zabočíme doleva a dojdeme k dalším zbytkům hradu, kde se nalézá vyhlídka. Kromě úchvatných výhledů do krajiny poskytuje i pěkný pohled na celou zříceninu." 

Kurde, na rozcestí pod hradem jsme tedy odbočily doleva a těšily se na ty vyhlídky. Jenže, ty nepřicházely, naopak cesta byla stále horší a měly jsme plné ruce práce. Později jsme pochopily, kde jsme udělaly chybu. Nedbale jsme si to přečetly a odbočily na rozcestí pod hradem, leč odbočit na vyhlídku jsme měly už při sestupování z hradu ještě před samotným rozcestím. Naše chyba.

No nevadí, kostky byly vrženy, vracet se nebudeme, rozhodla opět Aza a statečně vedla kočár dál po zelené značce. Postupně však z kočáru předávala Nice všechny těžké a nepotřebné věci, aby byla vůbec schopná s kočárem projet. Na dalším rozcestí, jsme již musely udělat pauzu pro mé dokrmení, byla jsem z toho kočáru už fakt pořádně natřepaná. A zatímco jsem papala na pařezu u maminky v náručí, Aza vyběhla na průzkum další cesty a po 10 minutách přišla zpět s návrhem pro razantní řešení. Sejít dolů po žluté značce smrtonosným sešupem dolů, ale za to budeme rychle na normální cestě. Nika souhlasila a mě se nikdo neptal, ale věřila jsem, že pro mě vymyslely to nejlepší. Aza vzala korbu i se mnou do rukou a začala sestupovat dolů, zatímco maminka Nika byla s odlehčenou kostrou kočáru v závěsu. 

Podařilo se a za chvíli jsme si již dělaly piknik dole pod kopcem.  K autu už jsme pak došly pohodlně po cyklostezce. Doporučenou trasu jsme si tak velmi zpestřily a udělaly jsme z ní kompletní okruh. S kočárkem jsme však projely pomyslný zákaz vjezdu a pokud můžeme doporučit, raději se s ním vydejte zpátky stejnou cestou doporučenou průvodcem.

© Aza s Nikou cesta. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky